Mittwoch, 25. Mai 2016

Never Ending Peace And Love

27.3. - 17.5.2015

Wir hatten uns für Nepal ein 3 Monatsvisum ausstellen lassen. Diese Zeit würden wir brauchen, wenn wir unsere Pläne in die Tat umsetzen wollen: eine lange und ausgiebige Wanderung durch den Himalaya, einen Meditationskurs im Geburtsland Buddhas und auch ein paar Wochen auf einem Bauernhof arbeiten. Das schwere Erdbeben im April hatte uns aber gezwungen unsere Pläne zu ändern.

Na návštěvu Nepálu jsme si nechali vystavit tříměsíční vísum. Tolik času bychom potřebovali, abychom uskutečnili všechny naše plány: delší trek himalájským pohořím, meditační kurz v Buddhově rodné zemi a také pár týdnů dobrovolničení na farmě. Nicméně ničivé dubnové zemětřesení naše plány poněkud zhatilo.



Busy Durbar square, Kathmandu before the earthquake


Kathesimbhu Stupa, Kathmandu


In Kathmandu wurden wir herzlich von Philipp empfangen, der seit fast einem Jahr da lebte, jedoch seine Tage dort gezählt waren. Er verwöhnte uns die ersten Tage mit frischen Brötchen vom Wiener Bäcker, echtem gelben Kuhkäse aus nepalesischer Produktion und vielen Leckereien, die wir seit Monaten nicht gegessen hatten.

V Káthmándú nás srdečně přivítal Philipp, jehož roční pobyt zde se ale pomalu chýlil ke konci. Byli jsme rozmazlováni čerstvými houskami od vídeňského pekaře, pravým žlutým sýrem z kravího mléka nepálské výroby a dalšími pochutinami, které jsme nejedli dobrých pár měsíců.


Durbar square, Patan before the earthquake

Golden temple, Patan with the temple guard

Golden temple, Patan

The temple guard running around, Golden temple, Patan
Prayer wheels, Golden temple, Patan

Temple atmosphere in Patan


Boudhanat


Philipp beriet uns in der Wanderplanung, was gar nicht so einfach war. Entweder man entscheidet sich für eine Route die noch nicht zu stark ausgetrampelt ist, wird dadurch mit natürlichen Kulturen und vom Tourismus nicht verdorbenen Dörfern belohnt. Muss aber oft eine spezielle Wandererlaubnis beantragen, die bis zu 500 Euro pro Woche kostet und dazu einen Bergführer anheuern. Wir hätten uns natürlich auch eine Gegend aussuchen können, in der das nicht der Fall ist. Irgend ein unbekanntes Tal hoch und da den Weg finden. Da jedoch viele Teile des Himalayas höher sind als die höchsten Berge Europas, muss man auf einer ungeführten Tour eine genaue Planung machen und dazu sehr gutes Equipment haben. Da wir aber weder Vollblutalpinisten sind, noch ein Vermögen in teures Equipment stecken wollten, haben wir uns für die allseits beliebte Annapurnarunde entschieden.

Philipp byl také naším rádcem při výběru treku, což vůbec nebylo jednoduché. Člověk se buď může rozhodnout pro trek, který není příliš populární, odměnou mu budou nezkažená kultura a turismem nepříliš ovlivněné vesničky. Daní za tento požitek je ale většinou nutnost mít speciální povolení, které stojí mnohdy až 500€ na týden a k tomu povinnost najmout si průvodce. Našla by se samozřejmě místa, kde tato povinnost odpadá. Nějakým neznámým údolím vyjít nahoru a najít si cestičku do neznáma. Pro takové túry na vlastní pěst v Himalájích je ale zapotřebí přesné plánování a dobrá výbava. My ale nejsme ani plnokrevní alpinisti, ani se nám nechtělo masivně investovat do vybavení, tudíž jsme se nakonec rozhodli pro populární trek kolem Annapuren.

View from our room in Pokhara, Palm Garden Lodge

Our room in Pokhara where we spent almost 2 weeks in total


Es ist zwar die meist besuchte Bergregion Nepals, dafür konnten wir durch die gute Infrastruktur einfach individuell los wandern ohne viel Planung und Gepäck. Jedes Dorf entlang der Route ist mit Teehäusern ausgestattet, die Unterkunft und Verpflegung bieten. Das Zelt haben wir deshalb im Tal gelassen, unseren Kocher samt Verpflegung für ein paar Tage haben wir jedoch eingesteckt, weil die Preise mit aufsteigender Meereshöhe exponentiell steigen und wir wenigstens beim Essen ein wenig sparen wollten, denn nachdem wir die Kosten für eine Wandererlaubnis und jeden Tag für Unterkunft bezahlt haben, waren wir schnell übers Budget. Das Highlight der Runde um die Gipfel der Annapurna ist der Thorung Pass mit seinen 5416 Metern, so hoch waren wir noch nie!

Je to sice nejnavštěvovanější horská oblast Nepálu, na druhé straně ale svou dobrou infrastrukturou umožňuje prakticky každému vydat se individuálně a bez velkého plánování a balení na cestu. V každé vesničce podél cesty se nachází několik tzv. čajoven, kde je možné se ubytovat a občerstvit. Náš stan jsme proto zanechali v údolí v Pokhaře, vařič a potraviny na pár dní jsme si ale vzali s sebou, neboť ceny občerstvení stoupají exponenciálně se stoupající nadmořskou výškou, a tak jsme chtěli ušetřit alespoň na jídle, neboť po zaplacení povolení k treku a ubytování jsme se ocitli za hranicemi našeho rozpočtu. Vyvrcholením treku kolem Annapuren je průsmyk Thorung La v nadmořské výšce 5416 metrů – tak vysoko jsme ještě nikdy nebyli!

Dhal Bhat, Pokhara Thakali Kitchen restaurant

Samosa

Trekking permits...Ready for the trek around the Annapurna


Wir hatten trotzdem lange überlegt, ob wir diese Runde laufen sollten. Wir lasen viel von den Nachteilen des Tourismus auf das Gebiet. Überall neue rosa Gästehäuser mit blauen Blechdächern, die das traditionelle Dorfbild verändern; Müll und die Abholzung des Waldes. Die Attraktivität der Strecke soll in den letzten Jahren auch abgenommen haben. Viele neue Straßen werden in die Berge getrieben, man muss sich die Wanderwege mit Jeeps und LKW teilen, die über die Staubpisten jagen. Unten im Tal werden Staudämme gebaut, die die Landschaft langfristig verändern. Wir haben uns trotzdem dafür entschieden und konnten leider all das selbst sehen und spüren, gerade das Staudammprojekt hat uns fassungslos gemacht. - Wie ein solches Projekt in einem Nationalpark genehmigt wird?? Aber Nationalpark heißt hier wohl einfach, dass man eine Möglichkeit mehr hat ein Eintrittsgeld von Touristen zu verlangen, anstatt die Naturgegebenheit für weitere Generationen zu schützen. Auch sind wir auf schmalen Pfaden gelaufen, die auf einmal von einem riesigen Bagger in neue Staub- und Matschstraße verwandelt wurden. Trotzdem müssen wir auch zugeben, dass die Natur und die tibetisch beeinflussten Kulturen unfassbar schön und magisch sind. Wir würden die Route weiterempfehlen und auch wieder laufen.

Dlouho jsme se rozhodovali, jestli se na trek kolem Annapuren vydat či ne. O negativním dopadu turismu na tuto oblast se dočteme všude. Všude nové růžové ubytovny s modrými plechovými střechami, které narušují tradiční vizuální ráz vesniček; odpad a vykácení lesů. Atraktivita celého okruhu prý v posledních letech také ztratila své kouzlo. Budují se nové silnice směřující do hor, o turistické cesty se musíte dělit s džípy a náklaďáky, které se po prašných cestách prohání. Dole v údolí se budují přehrady, které dlouhodobě mění ráz krajiny. My jsme se i přes tyto informace rozhodli okruh kolem Annapuren absolvovat a k našemu zklamání jsme toto vše viděli a pocítili, šokovala nás hlavně stavba přehrady. - Jak je možné, že takový projekt byl schválen v národním parku? Národní park zde asi znamená jen to, že je možné vybírat vstupné od turistů, nikoli chránit přírodní útvary pro následující generace. Také se nám stalo, že se úzká stezka náhle změnila v zablácenou vybagrovanou cestu. Přesto ale musíme přiznat, že místní příroda a kultury ovlivněné Tibetem jsou nepopsatelně krásné a magické. Osobně bychom trek doporučili a někdy si ho zopakovali. 




Der Ausgangspunkt der Annapurnarunde ist Pokhara. Um Pokhara liegen 3 der Achttausender: Dhaulagiri, Annapurna und Manaslu. Der April ist eigentlich ein guter Wandermonat. Es ist nicht mehr so kalt, also kann man einfach die Höhenpässe überqueren. Der Monsun hat auch noch nicht eingesetzt, was zu schlechten Aussichten und wechselhaftem Wetter führen würde. Jedoch hatte sich dieses Jahr der Winter hartknäckig gehalten in den Höhenlagen. Wir haben also das wechselhafte Wetter in Pokhara abgewartet. Haben noch ein wenig unser Equipment ergänzt und erneuert.

Výchozím bodem okruhu kolem Annapuren je Pokhara. Okolo Pokhary se nachází 3 osmitisícovky: Dhaulagiri, Annapurna a Manaslu. Obyčejně bývá duben dobrým měsícem pro trekování v této oblasti. Není již taková zima, horské průsmyky je možné přejít bez problémů. Období monzunových dešťům které by přineslo špatné výhledy a nestálé počasí, ještě nenastalo. Ale zima se tento rok ve vyšších polohách nechtěla rozloučit. My tedy vyčkáváme v Pokhaře, až se počasí tam nahoře uklidní a dokupujeme ještě potřebné vybavení.


Funny bus ride from Pokhara to the starting point of our trek, Besi Sahar (820m)


Nach einer Woche sind wir dann mit dem Bus los nach Besisahar, einem Örtchen, das auf 780m liegt und für viele der Ausgangspunkt der Annapurnawanderung ist. Die ersten Tage haben uns noch viele Wolken und viel Regen begleitet, die uns den Ausblick auf die Berge genommen hatten. Die Stimmung ging hoch und runter, genauso wie der Weg. Manchmal hatte es in der Nacht geregnet und am nächsten Tag konnten wir sehen, dass die Schneegrenze nicht viel höher lag als wir selbst, obwohl wir gerade mal auf 2000m waren, außerdem sind uns viele Leute entgegen gekommen, und haben uns berichtet, dass sie tagelang unterhalb des Passes ausgeharrt hatten, jedoch das Wetter sich nicht besserte und sie umdrehen mussten. Wir sind dann einfach weiter gelaufen.

Týden poté se vydáváme autobusem do Besisaharu, městečka ležícím na 780m, kde začínáme náš okruh kolem Annapuren. První dny nás stále provází mraky a déšť a zastírají nám panoramatické výhledy. Nálada jde nahoru a dolů, stejně jako cesta. Po nočních srážkách je druhý den ráno vidět, že sněžná hranice se opět posunula směrem dolů a není o mnoho výše, než my, ač se teprve nacházíme v nadmořské výšce okolo 2000m nad mořem. Kromě toho potkáváme lidi přicházející ze strany od průsmyku Thorung La se zprávami, že se průmyk nedá přejít a že několik dní mrzli v táboru před průsmykem, ale počasí se nelepšilo, takže to museli otočit. My však šlapem dál.

The first days were full of rain, fog and clouds, Between Ghermu (1130) and Tal (1700m)

Remaining snow at low altitude


Als wir nach einer Woche in Manang auf ca. 3500m ankamen, hatte sich das Wetter endlich gebessert. Wir hatten ein paar schöne sonnige Tage und konnten uns gar nicht satt sehen an den Bergen, wie sie sich wie eine Wand aus dem Tal erheben. Unterwegs begegneten wir einer Expeditionsgruppe aus 3 Japanern und ca. 20 Scherpa, die die Annapurna IV besteigen wollten. Die drei Japaner waren alle im Vorruhealter und haben frühs im GH lustige Dehnübungen zu klassischer Musik aus dem Taschenradio gemacht. Wir haben uns echt gefragt, wie die den 7400m hohen Berg besteigen wollen. Die Scherpas wirkten jedoch fitter und sehr erfahren. Der Führer der Gruppe hatte schon einige der 8000er von seiner Liste streichen können. Jedes Mal, wenn wir nun die Annapurna IV sahen, haben wir uns gefragt, wie Menschen da hoch klettern können, diese Wände aus Eis, Schnee und grauem Stein. Die vielen tibeto-buddhistischen Stupas, Gompen, Steinmauern und Gebetsmühlenwände waren im Sonnenlicht nun noch schöner.

Když po týdnu dorážíme do Manangu ve výšce cca 3500 m.n.m., počasí se konečně umoudřuje. Na pár dní nás provází slunce a my se nemůžeme nabažit výhledy na hory, které se jako jedna stěna tyčí z údolí. Cestou potkáváme expedici 3 Japonců a asi 20 šerpů, kteří mají namířeno na vrchol Annapurny IV. Oni tři Japonci jsou v předdůchodovém věku a ráno se na terase čajovny jemně protahují za hudby linoucí se z kapesního radia. Nezbývá se než ptát, jak chtějí na těch 7400 metrů vylézt? Šerpové jsou v mnohem lepší kondici a vypadjí dost zkušeně. Vedoucí skupiny už má za sebou několik osmitisícovek. Pokždé, když jsme Annapurnu IV viděli, museli jsme se zas a znova divit, jak je možné se nahoru dostat, stěny z ledu, sněhu a šedého kamene. Stúpy, gompy, kamenné zdi a modlitební mlýnky byly ve slunečním světle ještě krásnější.



First sunny day. Timang with view on Manaslu (8168m)

Timang (2700m)

Tea house kitchen in Timang, In small tea houses the guides, porters, tourists and "locals" were gathering around the fire in the kitchen

Producing the local liquer

Tea house kitchen on the way



Upper Pisang (3310m)

Mani wall, Upper Pisang with cloudy view on Annapurna IV, III, II ???


Mani stone

Bridge between Upper Pisang and Ghyaru

Cheapest Dhal Baht on the trek. The stunning view on Annapurna range was for free ;)

Ghyaru (3700m), View on Gangapurna (7545m)


In Manang haben wir einen Amerikaner getroffen, der mit seiner Ukule ein eigenes Annapurna-Lied gedichtet hatte, was uns ab da als Ohrwurm diente. Zum Glück haben wir den Amerikaner noch öfter auf dem Weg getroffen und somit konnten wir oft seiner Musik lauschen. In Thorong Phedi, dem Basislager vor dem Pass angekommen, haben wir wieder Stephan getroffen, den wir erstmals im Iran und dann in Pakistan getroffen hatten.

V Manangu potkáváme Američana, který složil vlastní píseň o Annapurně a doprovází se na ukulele, od té doby nám tato píseň zněla ještě dlouho v uších. Naštěstí ho cestou potkáváme ještě několikrát, tak se oné písně můžeme nabažit dosyta. V Thoron Phedi, výškovém táboru před průsmykem, potkáváme Stephana, s kterým jsme se již potkali v Íránu, a pak v Pákistánu.




View on Annapurna IV and II

Mural in a monastery in Ghyaru

Turning the Mani wall in Ghyaru

On the left Ghyaru, on the right Annapurna II

Mani wall between Ghyaru and Ngawal (3680m), Annapurna II and IV

Gompa I

Gompa II

Gompa III

Gompa IV

Ngawal

Mani mill, powered by water

Old Mani wheels in Ngawal

Sunset in Ngawal



Mani mills

Porter between Ngawal and Humde

Daniela is gathering a lot of good Karma

Gompas between Bhraga (3450m) and Manang (3540m)

Yakcow

Bhraga


Spring blossoms in Bhraga

Bhraga monastery

Yak with calve in Bhraga





Im Camp herrschte eine angespannte Atmosphäre, weil vor allen der Höhepunkt lag und Gerüchte die Runde gemacht hatten. Leute mit Höhenkrankheit, die mit dem Hubschrauber evakuiert werden mussten, so wie Wetteränderungen. Letztes Jahr waren ca. 20 Touristen auf dieser Runde gestorben, weil ein plötzlicher Schneesturm sie erwischt hatte. Trotzdem waren alle froh bis hierher gekommen zu sein. Wir waren mittlerweile auf 4050m. Die Nacht vor dem Aufstieg auf den Pass war für uns grauenhaft, trotz des Luxus in einem Gästehaus zu sein, was nicht mehr als 4 kalte Wände mit einem zugefrorenem Klo bedeutete, waren wir unter dicken Decken und in unseren Winterschlafsäcken nicht zur Ruhe gekommen. Daniela hatte mitten in der Nacht starke Bauchschmerzen bekommen und wir konnten beide nicht schlafen, aber den meisten Leuten hier geht es genauso wie uns. Zwar haben wir einen langen Weg hinter uns, den keiner zurückgehen will, aber vor uns ist jetzt auch noch ein langer und anstrengender Tag: vom Basislager in Thorong Phedi auf 4050m erwartet uns ein Aufstieg auf 5416m und danach der Abstieg auf 3660m.

V kempu panuje napjatá atmosféra, vyvrchol celého okruhu je před námi všemi a vypráví se fámy. Lidé s výškovou nemocí, kteří museli být odtransportováni vrtulníkem, stejně jako náhlé změny počasí. Loni na této trase zemřelo cca 20 lidí, kteří byli zaskočeni sněhovou bouří. I přesto všechno jsme všichn rádi, že jsme se dostali až sem, do výše 4050 metrů. Noc před výstupem je pro nás dost strašná, navzdory luxusu, že spíme v ubytovně, která neznamená nic více než 4 studené stěny a zamrzlý záchod, nenacházíme ve spacáku a pod těžkými tlustými dekami klidu. Danielu uprostřed noci přepadají silné bolesti břicha a spát nemůže ani jeden z nás, ale většina lidí v kempu na tom není o moc lépe. Máme za sebou dlouhou cestu, kterou se zpět nechce vydat asi žádný z nás, ale před námi je ještě jeden dlouhý a náročný den: ze základního tábora Thorong Phedi ve výšce 4050 vystoupat do průsmyku na 5416 m a poté sestup až do výše 3660 metrů.

The Big Day of the trek, starting the ascent to Thorung La at 5:15 


Der große Pass vor uns und morgen wird sich entscheiden, wie es weiter geht. Wird uns das Wetter zugeneigt sein? Schaffen wir es? Sollen wir nicht lieber eher los machen? Um 4 Uhr sind wir dann raus aus unseren Schlafsäcken, frühstücken und machen mit Stephan und Jonathan los Richtung Pass. Weit vor uns sehen wir eine Lichtschlange aus Stirnlampen, die meisten sind schon vor uns aufgebrochen. Es dämmert langsam, die Sonne kommt raus und wir hoffen auf weiterhin schönes Wetter. Kurz vor um 10 sind wir am Pass, die Sonne scheint, es ist ein herrlicher Tag. Leider ist der Wind so kalt, dass wir hier nicht mehr als 5 Minuten bleiben. Von nun an geht es Berg runter und wir haben noch eine lange Strecke vor uns.

Průsmyk před námi a zítra se rozhodne, jakým směrem půjdeme dále. Bude nám počasí přát? Zvládneme to? Neměli bychom raději vyrazit dříve? Ve 4 ráno se vyprošťujeme ze spacáků, snídáme a spolu se Stephanem a Jonathanem jdeme na to. V dálce před námi je vidět světelný had z čelovek, většina lidí z kempu již vyrazila. Pomalu se rozednívá, vychází slunce a my doufáme i nadále v pěkné počasí. Chvíli před 10 jsme na vrcholu, slunce svítí je nádherný den. Bohužel fouká ostrý vítr, takže v průsmyku nezůstáváme déle než 5 minut. Od teď už nás čeká sice jen klesání, ale cesta před námi je dlouhá.


Sunny day and stunning views



Yeah, we made it! Thorung la pass at 5416m!

Thorung La 5416 m....it was freezing cold, but our feelings were more than warm!




Als wir das nächste Dorf Muktinath unterhalb des Passes erreichen, wird uns erst so richtig bewusst, dass wir es geschafft haben und sind dankbar dafür, dass wir keine schweren Entscheidungen unterwegs treffen mussten die das Umkehren bedeutet hätte und dass alles geklappt hatte. Genauso freuen sich alle die es geschafft haben und eine Partystimmung herrscht. Alle gönnen sich ein Bier und dazu einen Hamburger. Die GH-Besitzer wissen genau, wovon die Leute die letzten Nächte im kalten Schlafsack geträumt hatten. Für die meisten Wanderer ist hier die Wanderung vorbei. Die Straße ist auf dieser Seite besser ausgebaut und es fahren sogar Busse. Man sieht hier viele Pilger, die hierher kommen, viele aus Indien, denn es ist ein heiliger Ort für Hindus uns Buddhisten.

Až když dorážíme do vesničky Muktinath pod průsmykem, dochází nám, že jsme to opravdu zvládli a jsme vděčni za to, že jsme cestou nemuseli dělat žádná těžká rozhodnutí, která by eventuelně znamenala návrat a že se vše vydařilo. Stejně tak se radují i všichni ostatní, kteří dnes průsmyk pokořili a slaví se – pivo, hamburger atd. Majitelé místní čajovny dobře vědí, o čem všichni poslední noci ve studeném spacáku snili. Pro většinu zde trek končí, silnice je na této straně lépe vybudována, jezdí zde dokonce i autobusy. Je zde vidět i mnoho poutníků, hlavně z Indie, kteří míří do Muktinathu, posvátného místa pro hindusty a buddhisty.






Unser Plan war die Annapurnarunde weiter zu laufen und nachdem wir uns einen Tag Pause gegönnt hatten, machten wir uns weiter auf den Weg. Auf dieser Seite des Passes sind die Täler viel trockener und windiger und wir fühlten uns an den Pamir in Tadschikistan erinnert. Karge Gebirgswüsten mit Ziegen und Schafen, die unter jedem Stein nach etwas essbarem suchen. Weiter unten gelangten wir wieder zu den Reisterrassen und Hanf wuchs in jeder Ritze. Als wir am 25.04. gerade durch ein kleines Dorf liefen, wunderte ich mich, dass direkt vor mir eine kleine Steinwand einfiel. Ich drehte mich zu Daniela um und merkte erst dann, dass die Erde bebte. Kurz darauf kam am Berghang, den wir vor 15min passiert hatten ein Erdrutsch runter. Die Dorfbewohner kamen aus ihren Häusern gerannt und sagten uns, dass sie noch nie so ein starkes Beben erlebt hatten. Jedoch gab es im Dorf und in der Umgebung kaum größere Schäden. Erst im Laufe des nächsten Tages erreichten uns die Nachrichten, dass in Kathmandu und anderen Teilen Nepals mehrere hundert Menschen umgekommen sind.

Naším plánem je pokračovat okruh kolem Annapuren a po dni odpočinku se znovu vydáváme na cestu. Údolí na této straně průsmyku jsou mnohem sušší a fouká zde silný vítr, připomíná nám to Pamír v Tádžikistánu. Neúrodné horské pustiny s kozami a ovcemi, které hledají pod každým kamenem něco k snědku. Jak sestupujeme dolů, dostáváme se opět do krajiny rýžových polí a konopí tu roste v každé škvíře. Když 25.4. procházíme jednou vesničkou, udivilo mě, že se přímo přede mnou zhroutila kamenná zídka. Otočil jsem za Danielou, a až pak jsem si všiml, že se chvěje země. Chvilku poté se ze svahu, kde jsme byli před 15 minutami sesunula půda. Obyvatelé vesničky vybíhají ze svých obydlí a říkají, že ještě nikdy tak silné zemětřesení nezažili. Jinak není ve vesničče a jejím okolí stopy po žádných větších škodách. Teprve v průběhu příštího dne se k nám dostávají zprávy o ničivém zemětřesení a několika stech mrtvých v ostatních částech Nepálu a Káthmándú.


























Wir überlegten, was wir nun machen sollten. Schnell weg von hier machte keinen Sinn, denn wo anders ist es noch gefährlicher. Außerdem machte es für uns auch keinen Sinn, nach Kathmandu zu fahren, welches gerade selbst mit der Versorgung zu kämpfen hat. Und den Bewohnern hier würde es erst recht nichts bringen. Also entschieden wir uns, die Annapurnarunde weiter zu laufen und machten noch einen kleinen Umweg auf den 3190 Meter hohen Poonhill, von dem sich ein spektakulärer Ausblick auf die majestätischen Berge bietet und der besonders zum Sonnenaufgang sehr beliebt ist.

Přemýšlíme, co máme dělat dále. Rychle pryč z této oblasti nemá smysl, neboť ostatní oblasti jsou postižené více. Kromě toho pro nás nemá smysl vydávat se do Káthmándú, které zrovna bojuje se zásobováním. A obyvatelům zde by to také nic nepřineslo. A tak zůstáváme na okruhu kolem Annapuren a děláme ještě odbočku na vyhlídku na Poonhillu, 3190 m, který skýtá mimořádný výhled na majestátní hory a je oblíbeným cílem hlavně za východu slunce.









Die Annapurnaregion war vom Erdbeben nicht stark betroffen, ebenso wenig Pokhara. Nach 17 Tagen und 200km waren wir wieder in Pokhara angekommen. Die Stimmung hier war trotz Unversehrtheit sehr traurig, manche Läden hatten zu, da die Familie des Inhabers vom Erdbeben betroffen war und er weg war um ihr zu helfen. Es wurde viel materielle und finanzielle Hilfe organisiert.

Oblast Annapuren nebyla zemětřesením mnoho zasažená, stejně tak málo i Pokhara. Po 17ti dnech a 200 kilometrech se vracíme do Pokhary. Nálada zde je jako v ostatních částech Nepálu smutná, některé obchody jsou zavřené, neboť rodina majitele je zasažena zemětřesením a on se vydal na pomoc. Život zde však jde dále, organizuje se mnoho materiální a finanční pomoci.




Unsere nächsten Schritte führten doch zurück nach Kathmandu, die Lage schien nicht mehr so schlimm zu sein, wie es unmittelbar nach dem Erdbeben war und wie man es in Medien mitbekommen hatte. Wer jetzt in einer Krise steckt, sind die Gästehausbesitzer, die plötzlich keine Kunden mehr haben, denn für sie läuft das Leben weiter, nur die Touristen sind alle in Sicherheit gebracht worden. Wir haben noch ein paar bürokratische Wege zu erledigen, müssen unser Visum für Indien und Myanmar beantragen und so sind wir gezwungen fast eine Woche in Kathmandu zu bleiben.

Naše další kroky nakonec směřují do Káthmándú, situace už se, jak se zdá uklidnila a stav už není takový jaký byl bezprostředně po zemětřesení a jak byl zprostředkován médii. Kdo se teď nachází v krizi jsou majitelé hotelů a ubytoven, neboť pro ně jde život zde dále, jen nemají žádné zákazníky, neboť turisté byli evakuováni do bezpečí. Nás čeká vyřizování byrokracie, musíme si zažádat o indické vísum a vísum do Myanmaru, a jsme tak nuceni pobýt týden v Káthmándú.













Es sind hier viele Zeltstätte entstanden, für Leute, die ihr Dach über dem Kopf verloren haben oder einfach schockiert sind und aus Angst nicht mehr im Haus schlafen wollen. Täglich gibt es immer noch leichte Nachbeben, die einen nicht ruhen lassen. Eins der Nachbeben ist sogar ziemlich stark und danach ist für viele, einschließlich uns wieder schlafen in Zelten angesagt.

Všude je mnoho stanových městeček, pro lidi, kteří ztratili střechu nad hlavou nebo kteří utrpěli šok a bojí se vrátit se do domů. Skoro každý den se dostavují další slabší ochvěvy země, které člověka nenechají v klidu. Jedno z nich je dokonce celkem silné, a tak v příštích dnech opět přibývá stanů, včetně toho našeho.







Unser weiterer Plan war es Nepal über Indien gen Osten zu verlassen und direkt wieder nach Bangladesch einzureisen. Von da wieder in den Nordosten Indiens zurück (der erst seit ein paar Jahren ohne Erlaubnis bereisbar ist), um von da aus die komplett neu geöffnete Landroute von Indien nach Myanmar zu nehmen. Mit dem indischen Visum hat jedoch leider alles nicht wie gewünscht geklappt und wir sahen uns gezwungen, Nepal mit dem Flugzeug gen Bangladesch zu verlassen.

Náš další plán byl opustit Nepál přes Indii směrem nach východ a dále pokračovat přes Bangladéš, odkud bychom se dostali opět do severovýchodní Indie (kde je již pár let možné cestovat bez povolení), abychom se odtud nově otevřenou pozemní cestou dostali z Indie do Myanmaru. Bohužel to ale s indickým vízem nevyšlo podle našich představ a požadavků a my nakonec opouštíme Nepál letadlem a přistáváme v Bangladéši.



Keine Kommentare:

Kommentar veröffentlichen